pondělí 30. dubna 2012
neděle 29. dubna 2012
sobota 28. dubna 2012
sobota 21. dubna 2012
8883
Výstavy Marka Meduny jsou značně nesourodou skrumáží jeho artefaktů. Každý z nich zřetelně pochází z různých významových celků. Každý má odlišný rodokmen. Byly vytvořeny s odlišnými záměry. Pod rozbitým povrchem prvního pohledu se však může skrývat jeden trvalý zájem. Marek Meduna se zdá býti neodbytně přitahován k tomu, co uniká zpod definic, k nepevnému a nejistému. Vím, že příměry vždy matou a zastiňují podstatu a povyšují se nad prostou a nezkrášlenou skutečnost, avšak přece se jich nevzdám, nemohu, ba neumím jinak. Když ruka uchopí kašovitou hmotu, je možné říci, že kaše uvnitř ruky vyplňuje, ohraničuje a tedy definuje dutinu uvnitř dlaně. Zbylá kaše, jež unikla mezi prsty ven, nemá jiného smyslu než, že vznikla jako vedlejší efekt určité události, jako přetlak, jako to co po stanovení teze (vyplnění dutiny uvnitř pěsti/ruky) ztratilo své opodstatně, jako důkaz akce, jako konstatování faktu, že kaše se skrývá uvnitř. Domnívám se, že právě tato od smyslu odloučená matérie je tím co Marka Medunu vede k jeho výstavní činnosti. Jeho prostředky, kterými se snaží přiblížit k mihotajícímu se obzoru, jsou vágně stanovený koncept, cosi jako plán, špatně nakreslené schéma, tedy pokusy o evokaci ruky, jež umí uchopit.
8884
Marek Meduna se ve své tvorbě zabývá tím a tím, vyjadřuje se pomnocí těch a těch forem, skladba jeho výstav je promyšlená i nahodilá. Snaží se být z podstaty prchavý, má podobnou obavu jako Wim Wenders, že slova jsou vůči obrazům jako upíři, kteří jsou s to z nich vysát smysl i život sám. Marek Meduna je nedělitelný a neredukovatelný, vzpěčuje se snaze o uchopení. Marek Meduna žije v éře oddělenosti, jeho přátelé se čím dál více dotýkají už jen prostřednictím reprodukovaných hlasů, gesta jsou ředěny web kamerami, slova se pomalu vytrácejí mezi emaily s funkcí odpovědět všem, rozvahu od odpovědností odkrajuje prosté tlačítko backspace. Marek Meduna žije a bojí se analyzovat, protože podvědomě tuší, že ležet na operačním stole a současně operovat je dosti obtížné a že i duchaplné naznačování rozporů a paradoxů má své meze. Marek Meduna žije ve světě umění, se zbytkem reality ponejvíce souvisí prostřednictvím nepravidelných procházek, kdy dílem náhodou a dílem příležitostí se odhodlá odbočit s vyšlapaných tras a kdy je vždy znovu překvapován, že místa paměti se již neslučují se skutečností a že mnoho sociálních a politických problémů lze zcela zřetelně rozpoznat při letmém, jarní alergií zastřeném, pohledu náhodného kolemjdoucího (v tomto případě Marka Meduny).
8885
Marek Meduna je konceptuální malíř. Malíř ve smyslu člověka, který roztírá mazlavé a pomalu či rychle tuhnoucí hmoty po podložce. Přízvisko konceptuální je myšleno ve smyslu vychytralosti, kariérismu a patolízalství či příchylnosti k takzvaným trendům. Konceptuální malíř na prahu kariéry, tak by se mohla jmenovat stať, která by o jeho činnosti pojednávala, jen s tím podotknutím, že tento obraz "malíře a prahu" je jaksi ztuhlý, není zde ani náznak dynamiky, malíř je navždy uhnízděn pod prahem a ona příslovečná kariéra se na věky rozprostírá až nad tímto zlopověstným prahem. Kariéra se vyjevuje v náznaku, představě, její unikavá podstata se Marku Medunovi vyjevuje jako enigma. Sousloví konceptuální malíř na prahu kariéry v sobě skrývá jak tautologii, tak bytostný rozpor, současně může být chápáno jako úzká soutěska, kterou je možno v čase projít o kus dál, ovšem, jak také jinak.
pondělí 2. dubna 2012
8911
Marek Meduna je umělec. Byl vychován k vytváření předmětů a záznamů činností, které jsou určeny k vystavování v k tomu vyhrazených prostorech, jímž se většinou říká galerie, či muzea. Často jsou k jeho tvorbě přidruženy další aktivity, například argumentace ve prospěch zvolených řešení, avšak i k tomu byl cvičen, tudíž ani to by mu to nemělo činit potíže. Mnozí říkají, že škála jím vytvářených předmětů je dosti široká, zahrnuje instalaci, malbu, text, sochu, objekt. Marek Meduna, pokud mne paměť neklame, tento fakt nikdy neobjasnil. Obloha je zatažena, táhne se od obzoru k obzoru.
8912
Předměty stojí mlčky vedle sebe odděleny médiem, a když pominu základní důvod jejich vzniku - být uměleckým dílem, i smyslem. Medunovi je cizí modernistická serialita, ve své práci preferuje jednotlivosti, výjimečně podvojnosti. Domnívám se, že Meduna by v přístupu k artefaktům na výstavě souhlasil s Eliasem Canettim, který tvrdil, že ti, kteří se nedovedou přiblížit k nějakému předmětu, aniž na něj aplikují dělení; si zřejmě myslí, že v Aristotelových škatulkách a přihrádkách mají věci jasnější obrysy; myslí si to proto, že tam jsou ve skutečnosti jen mrtvější.
8914
Marek Meduna je jedním z umělců, kteří ve své práci vycházejí z vulgárního a nesprávně pochopeného konceptualismu, současně pracemi Marka Meduny prosakuje špatně maskovaná maloburžoazní povaha jeho práce, libuje si v dekoracích, ornamentech devatenáctého století, je sám, je mu smutno, za týden mu budou trhat první druhý zub - to již smrt cení ty své. Voluta, spirála, diagnostikovaná alergie na chrom.
8913
Mezi diváka a poselství výstavního celku je postavena poloprůhledná zástěna ze slov a historie, posel s depeší o tom, jak celek kvalitativně převyšuje pouhý součet jednotlivostí, jimiž je tvořen, zbloudil, zběhl, určitě však nedorazil. Místnost je prázdná, neobsazená židle čeká.
8915
Marek Meduna je zcela pohlcen maloduchým řemeslnicko-rolnickým původem. Vždy požaduje od svého umění takzvanou dobrou práci. Pod jeho rukou se svět proměňuje v ilustraci světa a my diváci s ním putujeme po cestě od pečlivosti k hajdeláctví, tam a zase zpět, nikdy neodbočujeme, jdeme pustou krajinou a jako berličku třímáme v ruce v lese utrženou větvičku. Už je nám vše jasné, slova se derou na jazyk, otvíráme ústa a jarní vzduch se rozeznívá roztomilým trylkováním a čimčaráním.
8916
Marek Meduna neumí věci vyslovit jasně a zřetelně. Postavte ho před úkol: Ukaž na toto a pověz, jaký by to mohlo mít význam, vyjádři se stručně, přejdi k věci, nekrouži okolo horké kaše, neodbočuj... Ústa byste si mohli vymluvit, darmo mluvit, Meduna jen stále znova hořce selhává. Je umělcem a proto si vytvořil otravný návyk vše problematizovat, výmluvou mu je pouze fakt, že mu primárně nejde o peníze, ba ani o moc, ale čeho je moc, toho je příliš, a onou přebývající matérií jsou především jeho slaboduchá neadresná slova a pateticky útrpná snaha.
8919
Chtěl jsem výstavu pojmenovat Cydonia / Galapágos, přičemž jsem zvažoval i název Monogramy a emblémy, ale rozhodoval jsem se také mezi jmény Obrazorozplynuty v keltelenteutoslovazendlatinsanskrzvukopise a Prszss Orel Orel King of Orlbrdsz, když už se výstava měla odehrát v Polsku. Další variantou bylo Sydanie Meamsja / Galapákosz archapylago, anebo Galapágos / Cydonia, ještě mne bavil název převzatý z Joyce (to je vždy dobrá reference) Bababadalgharaghtakamminarronnkonnbronntonnerronntuonnthunntrovarrhounawnskawntoohoohoordenenthurnuk!, další možností bylo The falrisas ofe Galapákosz, či snad Galapágos (Germinal / Floréal 221), nebo Oddělení Galapágy, monogramy, anebo také Monogramy vs Půlky částí, anebo konečně výstava mohla nést poměrně jasné označení a současně vročení Germinal / Floréal 221.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)