9960

9961

ctrl BL

9962

9963

9964

ty pičo
ty pičo
ty pičo
ty pičo
ty pičo
ty pičo
ty pičo
ty pičo
ty pičo
ty pičo
ty pičo
ty pičo
ty pičo
ty pičo
ty pičo

9965

9966

9967

Když mu nabídnou termín výstavy, ihned nadskočí jako ten panáček. Rozhodí nadšením ručkama. Začne brebentit, v duchu si představí, co počne si s nabídkou, jak překvapí, co ukáže. Touží říci něco krásného, i cosi pořádně velkého. Superlativů těch on se nebojí. Řeční a povídá o věcech budoucích. Hopsá a málo přemýšlí, neptá se, poskakuje náš tajtrdlík, rozmilý výtečník, přislíbí, co po něm je žádáno. Po odtrhnutí několika listů v kalendáři se věru přiblížil termín výstavy. Telefonují mu: stop, už dost trojčení, počítáš s námi, máš termín výstavy, to není jen tak, koukej mazat! Ano, samozřejmě a jak jsem natěšen, slovy to nelze vyjádřit, kvapně opáčí. A pak se to celé zvrtne. Hází mu klacky pod nohy, chudáček nestíhá, ba i portmonku má zpola vysypanou. Nedivme se proto, že není spokojen. Práce mu nejde od ruky, jak předtím počítal. Z jasu myšlenek klube se dort pejska a kočičky. Nic naplat, kalendář mluví více než jasně, je tu už vernisáž, ten hlavní den úsilí. Je znovu nadšený, byť trochu nejistý, chvěje se v kolenou, lísavý, srdečný chlapeček, cucá si prstíky. V duchu mu koluje myšlenka, že slovo, tedy i výstava, je náhrobkem toužení. Nedomnívejme se však proto, že tuto myšlenku zplodila jeho mazaná kulatá hlavička. Někde to slyšel náš skvělý chlapíček. Ale už ho nerušme. Poskakuje a vítá příchozí. A mějme ho rádi, říká, že za nás bojuje. Za zády má kudličku.

9968

9969

9970

9971

19. 11. pondělí
Překopl, význam zaškobrtl. Brtník noruje, pro mě to možná je, nebo ne. Však. Konec konců počátkem budiž šlak. Srdce pukne. Pšouk a prask. Zdvojený zbytek zabolí ruce ho (je) držící. Vystřelí. Bum. Dopadl sem mezi. Ten zvuk. Takže znovu bum, bum. Rána mezi řádky. Čteš-li v hlavě, bum. A bum, když říkám bác. Já? Kdo provozuje ono já? Haló! Význam zaškobrtl brtník, dno já, guma závory bum, prásk, ejhle.

9972

9973

9974

9975

slovo tiché tišší zvuk zapálené svíčky šelest záclony v okně tetelení nad asfaltem šum stromořadí pohled ze zvonice pohled z radniční věže pohled z pokojíku od babičky výhled z vysílače operátora O2 zatloukání hřebíků do dřevěných odřezků ze Sportu pole zarostlé pastviny škrobárna zkrachovalá fabrika na výrobu hokejek pach škrobu se zvedá od země padající listy zvyšující se provoz kamionové přepravy na silničním tahu k hraničnímu přechodu maloměsto ticho klid televize nepoužívané domovní zvonky staré ženy za kasou prázdný adresář žádná návštěvnost škrtat krajinu kopce a hlavně nedaleký horizont vymazat jeho zmizení zapomenout na absenci nic nikdy nikdo nikoliv ne ne v záporu

9976

9977

9978

9979

9980

šrtat život ticho ticho práce čas šest milionů židů několik tisíc cikánů a desítky příchozích vietnamců a žádní negři nikde žádní negři swastika pro nejvzornějšího umělce škrtat ticho v oku hurikánu díra v internetu zavřít knihu spálit most hluk nejvzornější hluk díra v ukrajinci práce

9981

9982

9983

nic nic
nic
nic
nic nic
nic
nic
nic nic
nic nic
nic nic
nic nic
nic nic
nic nic nic nic nic
nic nic nic nic nic
nic nic nic nic nic
nic nic nic nic nic
nic nic nic nic nic
nic nic nic nic nic
nic nic nic nic nic
nic nic nic nic nic
nic nic
nic nic
nic nic
nic nic
nic nic
nic nic
nic nic
nic nic
nic nic
nic nic
nic nic
nic nic
nic nic
nic nic
nic nic nic nic nic

9984

9985

9986

23. 11. Pátek
Když běžíš, následují tě. Když stojíš, jsou okolo, bedlivě pozorují. Oblečeš se a v hřebenu nalezneš chomáč vlasů. To už jsi někde viděl. Koukáš se na televizi, stojíš v ní, jsi dobře oblečen, snímán, pod kontrolou, nevzpomínáš si, raději běžíš. Penis ti komíhá ze strany na stranu. Jsi jejich. Stáváš se součástí vnějšího. Máš chuť ho vzít do ruky. Stromy shodili listí. Okna se potáhla šedou mázdrou velmi brzkého rána. Jejich oddechování je tryskem noci. V louži jsi spatřil svůj penis. Pára ti stoupá od úst. Stojíš. Stojí. Mezi domy profukuje. Smějí se.

9987

9988

9989

18. 6. Pondělí
Andrea řekla, neprodleně se ohol. Pod stolem je tma. Z blikající herny se do ní vrávoravě vpotácel křičící opilec. Odpočiň si od odpočinku. Zvedá prst a praví, ale jak. Co není nutnost, je past. Potřeba zmizela, minulost čert vzal, dodala. Žaludek se staví na zadní. I on.

9990

9991

...buďme vrahy minulosti... zdemolujme ty smrduté bloky bezpečí, tradice, jistoty připojištění...
pracujme ve skrytu... pozorujme je v jedoucích autech... na nákupech, při rekonstrukcích...
jen útok zezadu může být úspěšný... zabodněme dýku do srdce pastelových domů a chladu sms zpráv... skoncujme s parazity nazývanými historie a dnešní životní styl... ikea... aaa auto praha... lidl... tesco...
domino records... nepracujme... tohle je budoucnost... dítě je past... forever young... smrt... smrt... smrt... smrt... toto je opakování... něco jako nutkání nebo hypotéka

9992

9993

9994

9995

V lednu mi psal Jirka Ptáček z Českých Budějovic. Je sice ještě brzo, ale 13.3. odjezd do Itálie do Meduna. Doma už jsem zpracovával rodinu, že doma týden nebudu. Honza změnil termín.

Cesta probíhala naprosto v pohodě. Tím naše nálada cestovat poklesla. My jsme nelenili a zkusili jsme jiný přejezd a tam to vyšlo bez problému. Byl to Zdeněk (doktor) s Mirou Běčákem, kterému dnes už říkáme Bičík, jak mu začaly říkat naše svozařky Petra a Daniela. Při příjezdu do kempu jsme si dali domácí moravskou slivovici a ulehli na zápraží budovy, protože už se nám nechtělo rozbalovat stany. Večer měli dorazit další "účastníci zájezdu" Vláďa a Záboj. Ve čtvrtek opět zavelel "vedoucí" Jirka Ptáček k výjezdu na startoviště Valinis. Vyfotil jsem několik fotek a vydal se zpět na přistávačku. Po přistání skoro pokaždé podával Honza první pomoc pro vysušené piloty, aby neumřeli žízní. Udělal pěkný důlek do země. Večer jsme plánovali letět v Avianu a jestli budou podmínky, tak doletět do Meduna. Padačkáře raději nepočítám. To už bylo na přistávačce někdy husto. Rychle, rychle přeložit křídla a nahoru. Díky jim za to. Tak zase někdy. Arivederci Meduno!

9996

9997

Vít Havránek: Je těžké psát o (…)
David Kulhánek: Obrazy, objekty a videa (…) fungují jako konceptuální trompe l´oeil.
Wiki: Fridrich Jameson používá k popisu simulaker příkladů fotorealismu, či trompe l'oeil.
Petr Ingerle: Pro jeho tvorbu je charakteristická minimalistická forma a práce s jazykem geometrie (…)
Wiki: Minimalismus — umělecký směr, který se (…) postupně se rozšířil i do dalších oblastí (…).
Karel Císař: Jan Šerých spojuje dvě zdánlivě protikladné tendence.
Jiří Ptáček: Hmmmm…
Tomáš Pospiszyl: (…) potřebujeme minimálně dva pohledy.
Jan Šerých: Text je zase výňatkem (…)
Tomáš Pospiszyl: Ve výtvarném umění je tomu spíše naopak.
Vít Havránek: (…) vypadají dost racionálně (…)
Václav Magid: (…) pohled, který přináší, a tedy i postoj, jenž se v něm manifestuje, není lidský.
Jan Šerých: Tak to mě (…) naplňuje zuřivostí.

9998

9999