Text
k výstavě Jazyk
(Hraničář, 5. 10. 2016 – 16. 2. 2017)
(Hraničář, 5. 10. 2016 – 16. 2. 2017)
Toto
jsou slova k výstavě. Nevysvětlují ji. Někdy se snaží poněkud klopotně a
nahodile přiblížit smysl jednotlivých artefaktů a záměry osamocených
vystavujících. Toto jsou slova, která rozhodně obcují spíše s rétorikou,
než s filosofií. Tato slova byla napsána ve vlaku, který lemuje tok Labe.
Písmena byla rozeseta podél cesty jako cestička z drobečků z Prahy do
Ústí a zase zpět a znovu zpátky. Od A do Z.
Absurdita
Vybídnutí,
napište několik slov o celém světě, zní poněkud absurdně. Podobně a dutě znějí i slova, která byla napsána
k výstavě, na níž vybylo téma jazyka (viz. Hraničář). V celé jeho
nezměrné šíři a božské hloubce a výši. Každá věta a každý předmět a každý čin,
vše s čím obcuje člověk lze vztáhnout k jazyku. A všechno lze velmi
snadno překlopit v nic. Mnohomluvný text se proměňuje v jakési hluše
znějící zvuky.
Autorita
Role
autorit v dnešním světě poněkud
uvadá, nesoudíme, nehodnotíme, nejsme zodpovědní za své skutky.
Blábol
Promluvu,
ze které se vytratil význam včetně smyslu pro proporce a gramatiku, lze jistě
nazvat blábolem. Jak je možné interpretovat blábol v dnešní na výkon
zaměřené společnosti? Nebo snad už dnešní společnost není zaměřena na výkon a blábolu
přeje? Však jsme společností služeb a sítě. Sloužíme lidu. Je blábol skutkem
navýsost revolučním ve smyslu Marinettiho Osvobozených slov, nebo naopak něčím
co se podílí na stavu věcí veřejných?
Bačíková
Jaký
je rozdíl mezi dáváním a prodáváním, mezi láskou a peněžním vztahem? O tom a o kritice
a jistě i mnohém dalším hovoří pohledný gigolo a krásná herečka ve videu
Alžběty Bačíkové.
C
Programovací
jazyk.
Canetti
Elias
Canetti, který pochází z bulharského Ruse, se domníval, že nejskvělejší
lidskou vlastností je schopnost proměny.
Česko
Země,
v níž žijí především Češi, Moravané, Slezané, tedy ti, kteří se dosud
nestali politickým národem, ale stále setrvávají na konceptu takzvaného
lingvistického národa. Národa, který ztratil ze zřetele veškeré cíle krom
prosazování vlastního jazyka - češtiny.
Definice
Jazyk je hlavní dorozumívací prostředek mezi
lidmi. Čech Čechovi řekne dáme jedno a je jasné, že večer bude veselo. Češka se
svěří své matce, že je v tom a nikdo si nemyslí, že právě dorazila domů.
Jazyk je znakový systém, pomocí kterého se
popisují věci, akce, myšlenky a stavy. Počítač je stříbrný, prsty poletují po
jeho klávesnici, snažíc se vychýlit definiční atributy jazyka, zatímco je horko
k padnutí.
Jazyk je nástroj, který lidé používají pro
vyjádření svých představ reality a pro jejich následné sdělení jiným lidem.
Jazyk je systém významů sdílený lidmi. My
píšeme, vy čtete. Češi obyvatelstvu Česka a zapáleným bohemistům celého světa.
Jazyk je soubor gramaticky správných vyjádření
(tj. slova, věty apod.). Ženy vystavovaly muže svému umění. Muži ukazovaly
ženám svojí animu.
Jazyk je v širším významu i další kódovací nebo
dorozumívací systémy, například jazyk neslyšících (znakový
jazyk), programovací jazyk, zvukové projevy zvířat apod. Umění? Kultura?
Demek
Peter
Peter
Demek vytváří objekty, které mají charakter jakýchsi nástrojů. Slouží situaci, jejíž smysl je poněkud nejasný. Snad rituální.
Tím se dobře vztahují k umění kultickému a magickému. Jde v nich o proměnu.
Většinou jsou vyrobeny z kovu. Ty předměty. Na nynější výstavě budou mimo
jiné klíče k síti pozvednuty vzhůru. Nové dveře, skvělé výhledy budou
odemknuty. Nahodilé zákruty sítě budou nahlédnuty z vnějšku, budou
zakresleny, budou vytěženy. Nástroje sdílené lidmi.
Díaz
Federico
Díaz vložil slovo do otvoru mechanické ruky. Poručil jí. Popostrčil ji vpřed. Ruka
hněte hlínu. Ruka formuje osnovu nádoby, jejímž předobrazem byla dlaň plná
vody. Tedy slovy Eliase Canettiho: „Slova i předměty byly projevem a výsledkem
jediného a jednotného zážitku, jímž bylo právě znázornění rukama.“ Synekdocha
robot.
Esperanto
V české
wikipedii se píše, že esperanto patří mezi
takzvané aposteriorní jazyky, které jsou založeny na nějakém existujícím
jazyku. V notně obsáhlejší anglické wikipedii se píše, že esperanto patří
ke skupině apriorních jazyků, které nejsou buď zcela nebo z velké
části založeny na nějakém existujícím jazyku.
Enigma
Výstava
přistupuje k jazyku jako k enigmě, jako k záhadné a velmi
komplexní soustavě znaků, která je tu více a tu méně konzistentně používána a
rozvíjena jednotlivými umělci. Divák je Oidipem hledícím do kamenné tváře
sfingy.
Esoterismus
Esoterismus je odvozován z řeckého esoterikós, tedy „vnitřní“,
„uzavřený“. Je označením pro souhrn
vědomostí určených výhradně pro úzký okruh zasvěcených, intelektuálně vyspělých
nebo privilegovaných lidí. Esoterické vědomosti jsou utajovány před
nezasvěcenými nebo obecně před veřejností. V západní kultuře se někdy místo o
esoterismu hovoří o okultismu, nebo se používá pojem hermetismus. Požadavek je
esoterismu je dnes naplňován konspiračními teoriemi. Čím méně zbývá tajemství
pod dohledem kamer, odposlechů a úniků, tím méně je důvěřováno faktům a tím
více se nový zasvěcenci houfují okolo slepých skvrn té či oné konspirace. Jde o
jakýsi esoterismus naruby.
Graffiti
Vyspělost či rozvinutost ega v psychoanalytickém
smyslu je někdy zjišťována testem,
v němž zkoumaný má nakreslit mapu města. Čím větší a složitější je městská
struktura, tím je jeho ego považováno za rozvinutější. Jak by imaginární
psychoanalytik vyložil fakt, že zástupy mladíků nutkavě píší své bojové jméno
(přezdívku) do tváře tohoto města.
Hlavina
Tomáš Hlavina vytvářel modely pro
myšlenky a později spíše modely věcí jako ztělesněných idejí. Jde o modely
křehké, dočasná seskupení vzdorující větru změn. Postavíme-li objekty, které
vytváří, vedle sebe je patrný jejich tvárný princip, který je do jisté míry
blízký stavebnici. Je možné si představit dílnu, v níž běží pásová výroba
těchto objektů. Je používáno omezené množství materiálů, předměty nejsou
barveny, snaží se neklamat svých povrchem. Tomáš Hlavina je apoštolem redukce.
Holzer
& Svejkoský
Jiří
Holzer a Zdeněk Svejkovský se vypravili do prostředí opuštěné online hry. Do
světa, který dává smysl pouze s hráči. Prázdný a částečně zborcený svět
představuje jakýsi nesmyslný zbytek starých vývojových stádií. Regres. Freud by
se jistě nebál použít své oblíbené slovo: Unheimlich.
Snad by mu přitakal i E. T. A. Hoffmann. Temná romantika nových médií, jedničky
a nuly s tóny harfy zborcené.
Hraničář
Téma
výstav v galerii Hraničář souvisí s programem Hygienického muzea
v Drážďanech. Stalo se zvykem, že je vybráno shodné téma, které je však
nasvíceno z jiných stran a vsazeno do odlišných, nemuzeálních,
souvislostí. Nynějším tématem je jazyk. Na rozdíl od Hygienického muzea se
výstava v Hraničáři nepokouší skutečně zkoumat jazyk jako systém
jednotlivých lingvistických, sémantických kategorií, ani si nedává za úkol
zkoumat politické, sociální historické a etymologické aspekty.
Hygienické muzeum
Deutsches Hygiene-Museum je univerzální muzeum o člověku.
Těžiště jeho zájmu tkví v biologickém, sociálním a kulturním rozměru člověka a
reflektuje především význam vědy pro společnost 21. století.
Jazyk
Nikoliv
nepřijatelnou analogií by snad mohla být skromná parafráze okřídlených
Borgesových slov: Možná že jazyk (Tlön) je bludiště, ale je to bludiště
vybudované lidmi a určené k tomu, aby je lidé rozluštili. Na rozdíl od
řádu přírody, který je v souladu s božskými přetlumočeno – nelidskými
– zákony, kterým nikdy neporozumíme.
Joyce
protéká za Evou a Adamem od pobřežního pokroucení
k zahnutí zálivu, přináší nám od commodia vica koloběh zpět ke hradu Howth a
okolí.
Plačky nad Finneganem
Jamese Joyce nejsou doposud přeloženy. Úvodní věta byla přeložena z části
románu, která vyšla pod názvem Anna Livia Plurabella, a kterou v roce 1932
převedli do češtiny Marie Weatherallová, Vladimír Procházka a Adolf
Hoffmeister. Tomáš Hrách si vyhradil na
konci devadesátých let pro překlad tohoto díla nejbližších deset let. Bohužel v roce
2000 nešťastnou náhodou spadl z balkónu a zemřel. Bylo mu 33 let.
V roce 2012 vyšel polský překlad z pera Krzysztofa Bartnickiego. A
zatímco hrad Howth se stále tyčí nad neklidným Irským mořem, vy jste již dávno
uprostřed věty, jejíž konec a začátek není v dohledu.
Jména
Jména jsou dospělým
ukazováním prstem na to a ono. Namíření buclatého dětského prstíku vždy
v poslední instanci znamená vyhlášení ortelu nad tím či oním.
Ironie
Odstup
ještě nezakládá ironii. Vyvracením ironie podporujeme její nalezení. My však
hledáme spíše fantastiku a labyrinty.
Kenningy
Kenningy jsou ustálená slovní spojení
většinou dvou podstatných jmen s metaforickým významem. Obvykle se
odvozují spíše od funkce než od podobnosti.
Například:
setkání
mužů – bitva
ryba
vřesu – had
les
čelistí – vousy
dům
pavučiny – internet
náměstí
bažiny– facebook
přátelé
strachu – populisté
Kircher
Athanasius
Athanasius
Kircher vyluštil záhadu hieroglyfů a ačkoliv byl jeho výklad navýsost podnětný,
mýlil se a vyluštil je chybně. Athanasius Kircher se též aktivně zapojil do
vztyčování obelisků na římských náměstích, přičemž doplňoval prázdná místa
obelisků svými vymyšlenými fantastickými hieroglyfy.
Klingonština
Klingonština
je umělý jazyk, který povstal z několika hereckých improvizací herce Star
treku Jamese Doohana na téma neznámého hrdelně znějícího jazyka. Mark Okrand
posléze tyto zvuky systematizoval a rozšířil do podoby umělého jazyka. Do
klingonštiny bylo přeloženo několik děl světové literatury, například Epos o
Gilgamešovi. Většina překladů naráží na poměrně malou slovní zásobu. Ta čítá
okolo 3000 slov. V klingonštině téměř zcela chybí zájmena. Promluvy jsou
proto navýsost konkrétní a přímé. Klingoni neholdují neplodným tázáním,
preferují vojenské ctnosti, spory řeší bojem. Typickým pro klingonštinu jsou i významová
odstupňování pomocí znásobování stejných podstatných jmen. Například píseň
písní, či noc nocí nocí. Počet slov seřazených za sebou není u superlativů
nijak omezen. Proto jsou jedinými podmínkami, které upravují jejich používání,
cit pro míru obřadnosti jednání a trpělivost posluchačů.
Komlexnost
Komplexnost
by měla být vlastností většiny na výstavě přítomných artefaktů.
Kurátoři
Kurátoři
jsou lidé, kteří vůči svým uměleckým obětem uplatňují metodu pasivní
agresivity. Situace, o nichž pojednává tento text, nevyjímaje.
Mateřský
jazyk
Rodíme
se do jazyka, mateřský jazyk si nevolíme. Svět vzniká slovem, ovšem je to svět
lidské zkušenosti. Bohužel i bohudík svět byl před ní a bude i po ní.
Nepřeložitelný, ač překládaný.
Mlaskavky
Dříve
se soudilo, že mlaskavky jsou reliktem velmi starých vývojových pater jazyka,
odkazem starým desetitisíce let (ostatně ne nadarmo Chemical brothers stvořili
track It began in Africa). Ovšem v poslední době se ovšem britští vědci
kloní k názoru, že mlaskavky jsou jevem relativně nedávným, který se
vyvinul ze spojení či redukce hlásek. Tedy je otázkou, zda jsou mlaskavky spíše
odkazem k metafyzice, nebo k mechanice.
Model
Když
píšeme model, nemáme na mysli model, který předchází realizaci toho či onoho.
Nechápeme model jako výrobní prostředek. Preferujeme model, který přesahuje z
krajin matematiky a logiky do prostoru poezie. Chápeme poetický model jako
jeden z možných kognitivních nástrojů, které má člověk k dispozici.
Narkissos
Mladík,
k jehož uším slova nešťastné nymfy Echó nikdy nedolehnou. Kurátoři zahledění
do střepů vodní hladiny.
O
Otevřená
ústa. Země v temnotě stvoření. Ex ovo.
OOO
Objektově
orientovaná ontologie.
Orientace
objektů ontologie.
Ontologická
objektová orientace.
Jsme
objektově i ontologicky poněkud dezorientováni.
Pády
Pády
v češtině mají situační charakter. Říkají nám s kým, komu, bez koho
či o kom. Zaměstnanci velkých firem by mohly vyprávět, jak podivná je česká
mutace anglosaské firemní kultury. Výdobytek modernity, tedy právo kritizovat,
se vždy bere osobně. Možnosti nazvat chybu chybou se příliš neholduje.
Pánův hlas
Stanislaw Lem se v tomto pásmu úvah domnívá,
že naše kultura není schopna náležitě asimilovat ani pojmy vzniklé v lidských
hlavách, pokud se rodí mimo její ústřední proud, ačkoli tvůrci těchto pojmů
jsou dětmi téhož času jako jiní lidé.
Proto bychom nikdy nemohli pochopit kulturu zcela odlišnou od naší,
přicházející k nám přes bezedné mrtě kosmického prostoru.
Právníci
Právníci rozmístili pasti slov okolo vlády lidu.
Krajina je zrádná, i když líbezná a zabydlená blahobytem. Je nemnoho těch,
kteří rozptylují podezření okolo možnosti výkladů zákonů a drobným písmem
psaných dodatků smluv. Vždyť jen málo právníků z knih Charlese Dickense by
bylo možné nazvat počestnými.
Reichel
Julius
Reichel vlastnoručně buduje svérázně vyrobené policové systémy, protokolární
výčty, šuplíky pro jednotlivé kategorie. Julius je vždy hotov se zabydlet se
v daném prostředí, vztyčit regály do výšky, rozestřít rámy své imaginace.
Upravit je podle kolísavé životní úrovně, společenského postavení, platové
třídy. Jeho systémy obstojí vzhledem k nárokům na trvalost i tekutost.
Podomní prodejce by mohl jen dodat, že vše je handmade.
Rosettská
deska
Rosettská
deska je označení pro kamennou stélu, na níž je stejný text zaznamenán
v hieroglyfech, démotickém písmu a řečtině. Konfrontace těchto textů
napomohla k rozluštění hieroglyfů. Podobným způsobem napomohl takzvaný
Behistunský nápis k rozptýlení posledních pochybností ohledně klínového
písma.
Smaragdová
deska
Text
smaragdové desky je považován za základ veškerého hermetismu.
Co
jest dole, jest jako to, co jest nahoře. Jestliže dole panuje jazyková mnohost
a nedorozumění, pak nahoře v matném zrcadle světa se zračí jednota a
úplnost. Ale protože zrcadla a otcovství jsou ohavnosti, ježto zmnožují počet
lidských bytostí, je nutno oddělit zemi od ohně, jemné od hrubého, opatrně a
nanejvýš moudře. Odtud vzejdou přizpůsobení podivuhodná, jichž způsob čeká dále.
Síť
Jdeme
po cestách sítě. Otevíráme okno za oknem, mažeme historii, přelepujeme webovou
kameru podobně a paradoxně jako Mark Zuckerberg. Kloužeme po povrchu a
neoddělujeme. Předponu roz- oddělujeme od kořene, zbývá pouze um. Um expertů,
jimž nikdo nedůvěřuje.
Slovní
zásoba
Počet slov ve slovní zásobě se liší mezi jazyky i mezi lidmi. V
češtině tvoří aktivní slovní zásobu u dospělého člověka asi 3000 až 10 000
slov. Pasivní slovní zásoba je obvykle nejméně třikrát vyšší. Pasivní
slovník středoškolsky vzdělaného českého mluvčího zahrnuje asi 50 000 slov.
Šerých
Jan
Na
počátku bylo slovo a osvícení. Ve věku rozumu se však jazyk proměnil
v neustávající proud vět, v širokou zásvětní řeku rétoriky, která se
valí pod krajinou myšlení vpřed časem bez ohledu na pravdivost či snad svůj
původní instrumentální charakter. Kalná voda se sbírá ze stružek a potůčků,
nádrž se plní a ručička hodin se stává metaforou nařízeného budíku, protržené
hráze, okraje propasti. Dílo Jana Šerých v sobě obsahuje jakousi mezeru,
která je stejně široká a hluboká jako mezera mezi Knihou nesmyslů Edwarda Leara
a jeho kresbami papoušků.
Totalita
Každá
představa o totálním sytému, úplném řešení musí selhat a narazit na otevřený či
skrytý nesouhlas, ba přímo odpor. Každý systém, který předstírá úplnost, má
především mocenské ambice. Podobně jako tento abecedně seřazený text.
Umění
Vše,
co je označeno jako umění členem světa umění, je možné považovat za umění. Označení
za umění je jazykový akt, který vyděluje část lidského světa a přiděluje mu
speciální status. Uměním jistě může být i výstava týkající se jazyka. Jazykem
vydělujeme ze světa cosi, co má cosi vypovídat o jazyce. A je to venku.
Sdělení, jehož smysl je věru nevalný.
Uzavřený
systém
Příslušník
uzavřeného argumentačního, jazykového systému vždy v diskuzi zvítězí nad
svým, vně systému přebývajícím, oponentem. Vždy se bez ohledu na reálný stav
věcí může opřít o svá dogmata a díky své dialektice zmírnit pochybnosti a
smířit nejostřejší rozpory. Takový uzavřený systém je zbrojnicí, která slouží
dle situace k útoku, anebo následné obraně. Za příslušníka uzavřeného
systému si můžeme dle libosti dosadit člena světa umění, neo-marxistu,
lacanovce, antiislamistu, slušného člověka...
Vítková
Lenka
Vítková vytváří prizmata, jakési značky osvobozené od přímého účelu, odtržené
od označovaného. Tyto značky v sobě sváří jakousi direktivitu, snad
příznakovou autoritu a její absenci.
Toto hledí je pomůckou k pohledu do dálky, do mihotání horkého vzduchu na
samé hraně obzoru.
Vladimír 518
Vladimírův
hlas nás provází cestou tunelem. Jedeme hluboko pod krajinou a kdejaký
nenápaditý sofista (nebo jeho materialistická varianta - kvantový fyzik) by
mohl zpochybnit existenci lidského světa během jízdy. Vždyť proč jsme tak
utkvěle přesvědčeni o jeho spojité existenci. Jedeme tunelem a hlas ve tmě
vykresluje kauzálně nespojité body na cestě vpřed. Míjíme průhled. Jsme
oslepeni a pokračujeme dál. Úžas a kontemplace.
Vynález
Arthur
Koestler za své éry redaktora pro vědu v nakladatelském domě Ullsteinů potkal
vynálezce symetrické abecedy. Její písmena vypadala stejně, ať se četla
z kterékoliv strany. Přínosem mělo být, že jednu knihu mohli najednou číst
čtyři lidé, a to ze severu, z jihu, z východu a ze západu.
Vystavující
Vystavující
mají s kurátory řečeno eufemismem navýsost podnětný profesní vztah. Jsou
členy světa umění a jejich pocit z něho je čím dál více jaksi unheimlich.
Wladimir
518
Začátky
Vladimíra 518 byly spjaté především s graffiti.
Yordanova
Aleksandrina
Aleksandrina
pochází z Bulharska. Mnoho jejích děl pracuje s principem překladu.
Věci se překládají odněkud někam. Komolí se, mizí v paměti. Virtuální
Bulharsko vykukuje pod oponou české reality. Mravenci procházejí odbytě
postavenou socialistickou zástavbou a kousek po kousku odnášejí zrníčka veškerého
WiFi signálu.
Zánik
Padesát
až devadesát procent jazyků do roku 2100 zřejmě zanikne.
