pondělí 13. července 2009
9921
Dějiny! Umění! Jsou! Někdy! Redukovány na! Historii! Výstav! A kurátorských akcí! Je! Tak! Činěno! Z profesní a kariérních důvodů! Umělci! Nepíší! Nebo nemají! Ke slovům! Důvěru! Zatímco! Pro kritiky! Kurátory! Galeristy! Je! Jazyk! Pracovním a mocenským nástrojem! Jejich soupeři! A tedy tím! Kdo! Je! Skutečně! Zajímá! Nejsou! Ani tak! Umělci! (a když už tak ze soucitu) Ale jejich kolegové! Bojují! Mezi sebou! A protože! Skrze slova! Je! Umění! Stejně nakonec vždy! Zprostředkováváno! Sedí! Na! Umění! Jako! Žáby! Na! Pramenu!
9936
Vystavující se aktem zveřejnění odloupl od zájmena já a nyní vystupuje pod jménem Meduna. Píše věty. Říká slova. Snad pomýšlí i na nějaké ty činy. Avšak. Jak se já koukám na Medunu, nezbývá mi než Vám s politováním sdělit, že je to loutka deklarovaná několika obrazy a pár afektovanými, čistě účelovými slovy. Každý může spatřit nahoru vedoucí provázky jeho zájmů, mělkou štěrbinu úst, která se pokouší mást Vaši mysl. Větu, nevěřte mu, není třeba ani dodávat.
9937
Dvakrát Zácpa Dvakrát Průjem
První okno
V prostoru mezi oknem a zadní stěnou vytvořil z režného provazu hustou pavučinu. Na zadní stěnu připevnil malbu s motivem stojícího opičáka s rozpaženými běhy. Na ocelově šedé obloze za ním znázornil výboj blesku.
Druhé okno
Zakoupila v Obi dřevotřískovou desku. Přinesla ji na místo určení. Položila ji v parku u výstavního prostoru na zem. Podepřela ji, aby vodorovně ležela ve výšce zhruba deseti centimetrů nad zemí. Uprostřed desky zapálila oheň, který udržovala do té doby, než deska pod žárovištěm skrz naskrz prohořela. Po obvodu díry v pravidelných odstupech zatloukla pět hřebíků a okolo nich od jednoho k druhému vedla přes díru tenký drát, čímž vytvořila pravidelný pentagram, na drát navlékla pět korálků s písmeny: (a, n, d, e, j). Tuto desku položila za druhý výkladec na čtyři kameny. Z jejích otevřených úst se ozýval zvuk.
Třetí okno
Proskočil do tmy skrz hořící obruč na zadní stěně a ocitl se na široké pláni s cestou vedoucí k obzoru. Několik kroků před ním stála u cesty stará celnice. V dálce horizontu byl patrný tep průmyslové výroby. Slyšel hukot strojů, viděl chuchvalce černého olejnatého kouře. Skrz pustou celnici došel k rozcestí. Na první cestě ležela puška, na druhé plášť a na třetí hořela zapálená svíčka.
Čtvrté okno
V neděli vstoupila do lóže doprovázena velmistrem, ochotně se podvolil moci přístroje, přijatá nauka říkala: symboly staví chrámy, obvodové zdi hledí vzhůru, okolo se tyčí les přenesených významů.
První okno
V prostoru mezi oknem a zadní stěnou vytvořil z režného provazu hustou pavučinu. Na zadní stěnu připevnil malbu s motivem stojícího opičáka s rozpaženými běhy. Na ocelově šedé obloze za ním znázornil výboj blesku.
Druhé okno
Zakoupila v Obi dřevotřískovou desku. Přinesla ji na místo určení. Položila ji v parku u výstavního prostoru na zem. Podepřela ji, aby vodorovně ležela ve výšce zhruba deseti centimetrů nad zemí. Uprostřed desky zapálila oheň, který udržovala do té doby, než deska pod žárovištěm skrz naskrz prohořela. Po obvodu díry v pravidelných odstupech zatloukla pět hřebíků a okolo nich od jednoho k druhému vedla přes díru tenký drát, čímž vytvořila pravidelný pentagram, na drát navlékla pět korálků s písmeny: (a, n, d, e, j). Tuto desku položila za druhý výkladec na čtyři kameny. Z jejích otevřených úst se ozýval zvuk.
Třetí okno
Proskočil do tmy skrz hořící obruč na zadní stěně a ocitl se na široké pláni s cestou vedoucí k obzoru. Několik kroků před ním stála u cesty stará celnice. V dálce horizontu byl patrný tep průmyslové výroby. Slyšel hukot strojů, viděl chuchvalce černého olejnatého kouře. Skrz pustou celnici došel k rozcestí. Na první cestě ležela puška, na druhé plášť a na třetí hořela zapálená svíčka.
Čtvrté okno
V neděli vstoupila do lóže doprovázena velmistrem, ochotně se podvolil moci přístroje, přijatá nauka říkala: symboly staví chrámy, obvodové zdi hledí vzhůru, okolo se tyčí les přenesených významů.
9941
České kapely nelze poslouchat, české filmy je nemožné dokoukat, český jazyk je plný chyb jako já, jako každý Čech, kurva.
středa 1. července 2009
9959
5. 4. Sobota
Vzal jsem obraz, snesl jej ze schodů, přešel trávník u školky, přistrčil jej řidičovi stojícímu v útrobách auta, který jej složil vedle jemu podobných. Kdybychom předem znali částku, o níž při placení půjde, nebyli bychom zde, já, ani Jirka, avšak neznáme ji a pod plně naloženým automobilem uhání krajnice rychle vzad. Obloha těžkne blížícím se deštěm a řidič povídá, přehání a stále přidává na kupu zábavných historek další a další, pořád a ještě.
Vzal jsem obraz, snesl jej ze schodů, přešel trávník u školky, přistrčil jej řidičovi stojícímu v útrobách auta, který jej složil vedle jemu podobných. Kdybychom předem znali částku, o níž při placení půjde, nebyli bychom zde, já, ani Jirka, avšak neznáme ji a pod plně naloženým automobilem uhání krajnice rychle vzad. Obloha těžkne blížícím se deštěm a řidič povídá, přehání a stále přidává na kupu zábavných historek další a další, pořád a ještě.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)