Prvky života
1975
přeložila Hana Benešová
Odeon, Praha 1981
sobota 30. listopadu 2024
pondělí 25. listopadu 2024
3962
Popel
Obrazy jsou sítěmi, které umělci společně diváky táhnou mořem skutečnosti, aby z jejích hlubin vytáhly potřebné nástroje ke konstrukci svých individuálních staveb i společných měst.
Jsme potomky oxidace. Recyklace, obnovitelnost a bájný pták Fénix nic neudělají s tím, že popel ve střednědobém horizontu zůstane popelem. Pouta zákona zachování hmoty změní až singularita, která je ovšem z perspektivy lidského života pouhým slovem.
Jazyk, kapitalismus, internet, genderový řád, vykořisťování, hyperobjekty jsou komplexními systémy a vševysvětlujícími slovy, které si nárokují vládu nad našimi nebohými hlavami. Každá dobrá teorie se pokouší agregovat podobná slova či vynalézt nové, aby smířila příliš lidské a příliš prosté protiklady, a tak rozšířila svůj vliv. S teoriemi se to má jak s pandemiemi, nikdo neví, co s nimi, a nakažení dál pobíhají mezi námi.
Spálený papír se rozpadá, bere ho vítr a roznáší po trávníku. Jednotlivé zlomky původního formátu jsou rozmočeny deštěm, pohlceny rostlinstvem a půdními mikroorganismy.
V roce 2022 proběhl v Hřensku velký požár. Vlastně příjemná vůně spáleného dřeva byla cítit až v Praze 100 kilometrů od epicentra ohně. Loni jsme na Tenerife pozorovali čáru ohně, která se postupně blížila dolů k pobřeží, k městu Puerto de la Cruz. Seděl jsem na balkóně hotelu, četl si a z nebe padaly velké černé vločky popela. Oba dva požáry byly založeny úmyslně. Letos na Tenerife nehořelo a část zčernalých kmenů obrazila zelenými listy.
Mnohé zboží putuje po moři kontejnerovými loděmi z Číny do Evropy. Naprostá většina pluje skrz Suezský průplav a Rudé moře navzdory promyšleně nahodilým útokům Hutíů. Lhůta expirace zboží je delší než čas plavby. Harddisky trpí netrpí délkou cesty, ale možnými otřesy. Kolébavý pohyb mateřské lodi jim naprosto vyhovuje.
Mozek, ačkoliv svou vahou činí zabírá pět procent hmotnosti dospělého člověka, spotřebovává dvacet procent jeho energie. Internet, který se vyvíjí pouhých několik desítek let, oproti miliónům let geneze lidského nervového ústrojí, není příliš efektivní, jeho spotřeba z celkového množství dostupné energie bude v řádu nižších desítek let nejméně dvojnásobná, tedy zhruba padesát procent. Spása přinášená komfortem a politikou digitalizace je přinejmenším sporná.
Pustil jsem si pár reelsů na Youtubu. Lidé skákali z útesů do divokých řek, nacházeli lastury na břehu moře, padali, rozbíjeli nádobí, pátrali v geologických profilech po amonitech, zakládali ohně na strništích, pojídali pálivé papričky, dělali si make-up, mluvili o sobě, to především. Fibonacciho spirála feedu neměla žádné rohy, cesta vedla dál a dál, za roh bez rohů.
3963
Jan Kudrna
Popel
Okolo nás se neustále nachází nepřeberné množství předmětů, bytostí a organismů. Každý jeden tento předmět je více či méně uvězněn ve zdánlivě nekonečném koloběhu definitivnosti. Každý má jiný osud, vlastnosti, složení a v podstatě lze říci poločas rozpadu. Podstata a možnost fyzické přítomnosti je však v drtivé většině případu totožná. Ukrývá se pod značkou C, nebo také Carbonium. Uhlík je základním prvkem všech živých organismů. V přirozeném stavu má například podobu tuhy nebo diamantu. V podobě technické, nebo řekněme průmyslové jde o saze. Látku, která je přítomná ve spoustě výrobků okolo nás. Popel jako odvěký základní produkt hoření, ve svém ideálním případě také Uhlík obsahuje. Marek Meduna popel pojímá jako dvojí matérii. Jde jak o samotnou fyzickou hmotu, se kterou v její reálné podobě pracuje, tak na straně druhé chápe popel jako filozofický pojem. Popel je uhlíkem-sazemi zastoupený a „ukrytý“ v plastových výrobních vyobrazených v jeho malířských zátiších. Existuje skrytý a zároveň jistým způsobem zcela obnažený prakticky ve všem. Přitažlivost, nebo lépe vlastní podstata popela je však obsažená v komplexnosti jeho „životního cyklu“. Popel-uhlík je na začátku všeho. Je v nás. Zároveň jeho pravá a skutečná podoba je naplno vyjeví až na samotném konci, kdy pokud možno ideální spalování dokončí komprimaci těla do stádia ideálního množství popela, který již obsahuje především a zase jen uhlík. Určitá dualita ohně a vody. Polarizace. Začátek a konec škály. Krajní body amplitudy, která vždy někde v jenom určitém bodě bezpečně končí, jen proto, aby mohla opět a zase zahájit hlesání či stoupání. Jsme složení z uhlíku a vody. Neustálý koloběh pod hvězdami. Vyplněný zdánlivě absurdními a banálními situacemi, úkony a úkoly. Tvoříme svět, který se nám vyjevuje pouze v určitých sekvencích, odrazech a momentech. To vše „na křídlech“ popela, který zjednodušeně řečeno jen stále a neúnavně mění svou podobu. Ano často tak, jak chceme my samotní, ale především jak je „psáno“ svrchovaným vyšším řádem do kterého je nám dovoleno nahlížet jen velmi, ale opravdu velmi omezeně.
Popel
pátek 1. listopadu 2024
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)