20. 12. čtvrtek
Na počátku bylo slovo, cesta k vědomí. Když smrt svrhne vědomí do jámy, není již nic. Slova jsou zbytečná, ač se pokoušejí za zády existence zopakovat počátek. Smutek smutní. Hosté oddechují, oblečení šustí, koruny stromů vzpínají pařáty proti vybledlému nebi. Rakev byla rozdělena na ramena šesti lidí. Pozůstalí dávali najevo svou sílu. Během kondolence jsme se utopili ve falši pochopení. Řeč byla čtena ze zmuchlaného papíru. Otevřený hrob byl plný slov. Je to tak.
Žádné komentáře:
Okomentovat