Zastíníme-li oči, odcloníme-li skutečné slunce, vynořuje se zpoza obzoru pevnina táhnoucí se od doslovu k předmluvě, od kritiky k reakci. Paprsky osvěcují nakreslené město, ve stínech se kupí slova, tu a tam zahnívá ironický odstup. Bezdomovci táhnou alegorický vůz vlády lidu, otevřené společnosti. Auta jako vždy jedou, muži i ženy v nich šťastni sedí a vezou vrhnout své imbecilní děti do chřtánu obludy. Pokrok úpí pod touhou nás všech. Nadváha je jedním z nejrozšířenějších názorů. Musím ho zastávat též. Je to můj čas.
Žádné komentáře:
Okomentovat