7139

Text k výstavě Jazyk 
(Hraničář, 5. 10. 2016 – 16. 2. 2017)

Toto jsou slova k výstavě. Nevysvětlují ji. Někdy se snaží poněkud klopotně a nahodile přiblížit smysl jednotlivých artefaktů a záměry osamocených vystavujících. Toto jsou slova, která rozhodně obcují spíše s rétorikou, než s filosofií. Tato slova byla napsána ve vlaku, který lemuje tok Labe. Písmena byla rozeseta podél cesty jako cestička z drobečků z Prahy do Ústí a zase zpět a znovu zpátky. Od A do Z.

Absurdita

Vybídnutí, napište několik slov o celém světě, zní poněkud absurdně. Podobně  a dutě znějí i slova, která byla napsána k výstavě, na níž vybylo téma jazyka (viz. Hraničář). V celé jeho nezměrné šíři a božské hloubce a výši. Každá věta a každý předmět a každý čin, vše s čím obcuje člověk lze vztáhnout k jazyku. A všechno lze velmi snadno překlopit v nic. Mnohomluvný text se proměňuje v jakési hluše znějící zvuky.

Autorita

Role autorit v dnešním světě  poněkud uvadá, nesoudíme, nehodnotíme, nejsme zodpovědní za své skutky.

Blábol

Promluvu, ze které se vytratil význam včetně smyslu pro proporce a gramatiku, lze jistě nazvat blábolem. Jak je možné interpretovat blábol v dnešní na výkon zaměřené společnosti? Nebo snad už dnešní společnost není zaměřena na výkon a blábolu přeje? Však jsme společností služeb a sítě. Sloužíme lidu. Je blábol skutkem navýsost revolučním ve smyslu Marinettiho Osvobozených slov, nebo naopak něčím co se podílí na stavu věcí veřejných?

Bačíková

Jaký je rozdíl mezi dáváním a prodáváním, mezi láskou a peněžním vztahem? O tom a o kritice a jistě i mnohém dalším hovoří pohledný gigolo a krásná herečka ve videu Alžběty Bačíkové.

C

Programovací jazyk.

Canetti

Elias Canetti, který pochází z bulharského Ruse, se domníval, že nejskvělejší lidskou vlastností je schopnost proměny.

Česko

Země, v níž žijí především Češi, Moravané, Slezané, tedy ti, kteří se dosud nestali politickým národem, ale stále setrvávají na konceptu takzvaného lingvistického národa. Národa, který ztratil ze zřetele veškeré cíle krom prosazování vlastního jazyka - češtiny.

Definice

Jazyk je hlavní dorozumívací prostředek mezi lidmi. Čech Čechovi řekne dáme jedno a je jasné, že večer bude veselo. Češka se svěří své matce, že je v tom a nikdo si nemyslí, že právě dorazila domů.

Jazyk je znakový systém, pomocí kterého se popisují věci, akce, myšlenky a stavy. Počítač je stříbrný, prsty poletují po jeho klávesnici, snažíc se vychýlit definiční atributy jazyka, zatímco je horko k padnutí.

Jazyk je nástroj, který lidé používají pro vyjádření svých představ reality a pro jejich následné sdělení jiným lidem.

Jazyk je systém významů sdílený lidmi. My píšeme, vy čtete. Češi obyvatelstvu Česka a zapáleným bohemistům celého světa.

Jazyk je soubor gramaticky správných vyjádření (tj. slova, věty apod.). Ženy vystavovaly muže svému umění. Muži ukazovaly ženám svojí animu.

Jazyk je v širším významu i další kódovací nebo dorozumívací systémy, například jazyk neslyšících (znakový jazyk), programovací jazyk, zvukové projevy zvířat apod. Umění? Kultura?

Demek Peter

Peter Demek vytváří objekty, které mají charakter jakýchsi nástrojů.  Slouží situaci,  jejíž smysl je poněkud nejasný. Snad rituální. Tím se dobře vztahují k umění kultickému a magickému. Jde v nich o proměnu. Většinou jsou vyrobeny z kovu. Ty předměty. Na nynější výstavě budou mimo jiné klíče k síti pozvednuty vzhůru. Nové dveře, skvělé výhledy budou odemknuty. Nahodilé zákruty sítě budou nahlédnuty z vnějšku, budou zakresleny, budou vytěženy. Nástroje sdílené lidmi.

Díaz

Federico Díaz vložil slovo do otvoru mechanické ruky. Poručil jí. Popostrčil ji vpřed. Ruka hněte hlínu. Ruka formuje osnovu nádoby, jejímž předobrazem byla dlaň plná vody. Tedy slovy Eliase Canettiho: „Slova i předměty byly projevem a výsledkem jediného a jednotného zážitku, jímž bylo právě znázornění rukama.“ Synekdocha robot.

Esperanto

V české wikipedii se píše, že esperanto patří mezi  takzvané aposteriorní jazyky, které jsou založeny na nějakém existujícím jazyku. V notně obsáhlejší anglické wikipedii se píše, že esperanto patří ke skupině apriorních jazyků, které nejsou buď zcela nebo z velké části založeny na nějakém existujícím jazyku.

Enigma

Výstava přistupuje k jazyku jako k enigmě, jako k záhadné a velmi komplexní soustavě znaků, která je tu více a tu méně konzistentně používána a rozvíjena jednotlivými umělci. Divák je Oidipem hledícím do kamenné tváře sfingy.

Esoterismus

Esoterismus je odvozován z řeckého esoterikós, tedy „vnitřní“, „uzavřený“.  Je označením pro souhrn vědomostí určených výhradně pro úzký okruh zasvěcených, intelektuálně vyspělých nebo privilegovaných lidí. Esoterické vědomosti jsou utajovány před nezasvěcenými nebo obecně před veřejností. V západní kultuře se někdy místo o esoterismu hovoří o okultismu, nebo se používá pojem hermetismus. Požadavek je esoterismu je dnes naplňován konspiračními teoriemi. Čím méně zbývá tajemství pod dohledem kamer, odposlechů a úniků, tím méně je důvěřováno faktům a tím více se nový zasvěcenci houfují okolo slepých skvrn té či oné konspirace. Jde o jakýsi esoterismus naruby.

Graffiti

Vyspělost či rozvinutost ega v psychoanalytickém smyslu je někdy zjišťována  testem, v němž zkoumaný má nakreslit mapu města. Čím větší a složitější je městská struktura, tím je jeho ego považováno za rozvinutější. Jak by imaginární psychoanalytik vyložil fakt, že zástupy mladíků nutkavě píší své bojové jméno (přezdívku) do tváře tohoto města.

Hlavina

Tomáš Hlavina vytvářel modely pro myšlenky a později spíše modely věcí jako ztělesněných idejí. Jde o modely křehké, dočasná seskupení vzdorující větru změn. Postavíme-li objekty, které vytváří, vedle sebe je patrný jejich tvárný princip, který je do jisté míry blízký stavebnici. Je možné si představit dílnu, v níž běží pásová výroba těchto objektů. Je používáno omezené množství materiálů, předměty nejsou barveny, snaží se neklamat svých povrchem. Tomáš Hlavina je apoštolem redukce.

Holzer & Svejkoský

Jiří Holzer a Zdeněk Svejkovský se vypravili do prostředí opuštěné online hry. Do světa, který dává smysl pouze s hráči. Prázdný a částečně zborcený svět představuje jakýsi nesmyslný zbytek starých vývojových stádií. Regres. Freud by se jistě nebál použít své oblíbené slovo: Unheimlich. Snad by mu přitakal i E. T. A. Hoffmann. Temná romantika nových médií, jedničky a nuly s tóny harfy zborcené.

Hraničář

Téma výstav v galerii Hraničář souvisí s programem Hygienického muzea v Drážďanech. Stalo se zvykem, že je vybráno shodné téma, které je však nasvíceno z jiných stran a vsazeno do odlišných, nemuzeálních, souvislostí. Nynějším tématem je jazyk. Na rozdíl od Hygienického muzea se výstava v Hraničáři nepokouší skutečně zkoumat jazyk jako systém jednotlivých lingvistických, sémantických kategorií, ani si nedává za úkol zkoumat politické, sociální historické a etymologické aspekty.

Hygienické muzeum

Deutsches Hygiene-Museum je univerzální muzeum o člověku. Těžiště jeho zájmu tkví v biologickém, sociálním a kulturním rozměru člověka a reflektuje především význam vědy pro společnost 21. století.

Jazyk

Nikoliv nepřijatelnou analogií by snad mohla být skromná parafráze okřídlených Borgesových slov: Možná že jazyk (Tlön) je bludiště, ale je to bludiště vybudované lidmi a určené k tomu, aby je lidé rozluštili. Na rozdíl od řádu přírody, který je v souladu s božskými přetlumočeno – nelidskými – zákony, kterým nikdy neporozumíme.

Joyce

protéká za Evou a Adamem od pobřežního pokroucení k zahnutí zálivu, přináší nám od commodia vica koloběh zpět ke hradu Howth a okolí.

Plačky nad Finneganem Jamese Joyce nejsou doposud přeloženy. Úvodní věta byla přeložena z části románu, která vyšla pod názvem Anna Livia Plurabella, a kterou v roce 1932 převedli do češtiny Marie Weatherallová, Vladimír Procházka a Adolf Hoffmeister. Tomáš Hrách si vyhradil  na konci devadesátých let pro překlad tohoto díla nejbližších deset let. Bohužel v roce 2000 nešťastnou náhodou spadl z balkónu a zemřel. Bylo mu 33 let. V roce 2012 vyšel polský překlad z pera Krzysztofa Bartnickiego. A zatímco hrad Howth se stále tyčí nad neklidným Irským mořem, vy jste již dávno uprostřed věty, jejíž konec a začátek není v dohledu.

Jména

Jména jsou dospělým ukazováním prstem na to a ono. Namíření buclatého dětského prstíku vždy v poslední instanci znamená vyhlášení ortelu nad tím či oním.

Ironie

Odstup ještě nezakládá ironii. Vyvracením ironie podporujeme její nalezení. My však hledáme spíše fantastiku a labyrinty.

Kenningy

Kenningy jsou ustálená slovní spojení většinou dvou podstatných jmen s metaforickým významem. Obvykle se odvozují spíše od funkce než od podobnosti.

Například:

setkání mužů – bitva

ryba vřesu – had

les čelistí – vousy

dům pavučiny – internet

náměstí bažiny– facebook

přátelé strachu – populisté

Kircher Athanasius

Athanasius Kircher vyluštil záhadu hieroglyfů a ačkoliv byl jeho výklad navýsost podnětný, mýlil se a vyluštil je chybně. Athanasius Kircher se též aktivně zapojil do vztyčování obelisků na římských náměstích, přičemž doplňoval prázdná místa obelisků svými vymyšlenými fantastickými hieroglyfy.

Klingonština

Klingonština je umělý jazyk, který povstal z několika hereckých improvizací herce Star treku Jamese Doohana na téma neznámého hrdelně znějícího jazyka. Mark Okrand posléze tyto zvuky systematizoval a rozšířil do podoby umělého jazyka. Do klingonštiny bylo přeloženo několik děl světové literatury, například Epos o Gilgamešovi. Většina překladů naráží na poměrně malou slovní zásobu. Ta čítá okolo 3000 slov. V klingonštině téměř zcela chybí zájmena. Promluvy jsou proto navýsost konkrétní a přímé. Klingoni neholdují neplodným tázáním, preferují vojenské ctnosti, spory řeší bojem. Typickým pro klingonštinu jsou i významová odstupňování pomocí znásobování stejných podstatných jmen. Například píseň písní, či noc nocí nocí. Počet slov seřazených za sebou není u superlativů nijak omezen. Proto jsou jedinými podmínkami, které upravují jejich používání, cit pro míru obřadnosti jednání a trpělivost posluchačů.

Komlexnost

Komplexnost by měla být vlastností většiny na výstavě přítomných artefaktů.

Kurátoři

Kurátoři jsou lidé, kteří vůči svým uměleckým obětem uplatňují metodu pasivní agresivity. Situace, o nichž pojednává tento text, nevyjímaje.

Mateřský jazyk

Rodíme se do jazyka, mateřský jazyk si nevolíme. Svět vzniká slovem, ovšem je to svět lidské zkušenosti. Bohužel i bohudík svět byl před ní a bude i po ní. Nepřeložitelný, ač překládaný.

Mlaskavky

Dříve se soudilo, že mlaskavky jsou reliktem velmi starých vývojových pater jazyka, odkazem starým desetitisíce let (ostatně ne nadarmo Chemical brothers stvořili track It began in Africa). Ovšem v poslední době se ovšem britští vědci kloní k názoru, že mlaskavky jsou jevem relativně nedávným, který se vyvinul ze spojení či redukce hlásek. Tedy je otázkou, zda jsou mlaskavky spíše odkazem k metafyzice, nebo k mechanice.

Model

Když píšeme model, nemáme na mysli model, který předchází realizaci toho či onoho. Nechápeme model jako výrobní prostředek. Preferujeme model, který přesahuje z krajin matematiky a logiky do prostoru poezie. Chápeme poetický model jako jeden z možných kognitivních nástrojů, které má člověk k dispozici.

Narkissos

Mladík, k jehož uším slova nešťastné nymfy Echó nikdy nedolehnou. Kurátoři zahledění do střepů vodní hladiny.

O

Otevřená ústa. Země v temnotě stvoření. Ex ovo.

OOO

Objektově orientovaná ontologie.

Orientace objektů ontologie.

Ontologická objektová orientace.

Jsme objektově i ontologicky poněkud dezorientováni.

Pády

Pády v češtině mají situační charakter. Říkají nám s kým, komu, bez koho či o kom. Zaměstnanci velkých firem by mohly vyprávět, jak podivná je česká mutace anglosaské firemní kultury. Výdobytek modernity, tedy právo kritizovat, se vždy bere osobně. Možnosti nazvat chybu chybou se příliš neholduje.

Pánův hlas

Stanislaw Lem se v tomto pásmu úvah domnívá, že naše kultura není schopna náležitě asimilovat ani pojmy vzniklé v lidských hlavách, pokud se rodí mimo její ústřední proud, ačkoli tvůrci těchto pojmů jsou dětmi téhož času jako jiní lidé.  Proto bychom nikdy nemohli pochopit kulturu zcela odlišnou od naší, přicházející k nám přes bezedné mrtě kosmického prostoru.

Právníci

Právníci rozmístili pasti slov okolo vlády lidu. Krajina je zrádná, i když líbezná a zabydlená blahobytem. Je nemnoho těch, kteří rozptylují podezření okolo možnosti výkladů zákonů a drobným písmem psaných dodatků smluv. Vždyť jen málo právníků z knih Charlese Dickense by bylo možné nazvat počestnými.

Reichel

Julius Reichel vlastnoručně buduje svérázně vyrobené policové systémy, protokolární výčty, šuplíky pro jednotlivé kategorie. Julius je vždy hotov se zabydlet se v daném prostředí, vztyčit regály do výšky, rozestřít rámy své imaginace. Upravit je podle kolísavé životní úrovně, společenského postavení, platové třídy. Jeho systémy obstojí vzhledem k nárokům na trvalost i tekutost. Podomní prodejce by mohl jen dodat, že vše je handmade.

Rosettská deska

Rosettská deska je označení pro kamennou stélu, na níž je stejný text zaznamenán v hieroglyfech, démotickém písmu a řečtině. Konfrontace těchto textů napomohla k rozluštění hieroglyfů. Podobným způsobem napomohl takzvaný Behistunský nápis k rozptýlení posledních pochybností ohledně klínového písma.

Smaragdová deska

Text smaragdové desky je považován za základ veškerého hermetismu.

Co jest dole, jest jako to, co jest nahoře. Jestliže dole panuje jazyková mnohost a nedorozumění, pak nahoře v matném zrcadle světa se zračí jednota a úplnost. Ale protože zrcadla a otcovství jsou ohavnosti, ježto zmnožují počet lidských bytostí, je nutno oddělit zemi od ohně, jemné od hrubého, opatrně a nanejvýš moudře. Odtud vzejdou přizpůsobení podivuhodná, jichž způsob čeká dále.

Síť

Jdeme po cestách sítě. Otevíráme okno za oknem, mažeme historii, přelepujeme webovou kameru podobně a paradoxně jako Mark Zuckerberg. Kloužeme po povrchu a neoddělujeme. Předponu roz- oddělujeme od kořene, zbývá pouze um. Um expertů, jimž nikdo nedůvěřuje.

Slovní zásoba

Počet slov ve slovní zásobě se liší mezi jazyky i mezi lidmi. V češtině tvoří aktivní slovní zásobu u dospělého člověka asi 3000 až 10 000 slov. Pasivní slovní zásoba je obvykle nejméně třikrát vyšší. Pasivní slovník středoškolsky vzdělaného českého mluvčího zahrnuje asi 50 000 slov.

Šerých Jan

Na počátku bylo slovo a osvícení. Ve věku rozumu se však jazyk proměnil v neustávající proud vět, v širokou zásvětní řeku rétoriky, která se valí pod krajinou myšlení vpřed časem bez ohledu na pravdivost či snad svůj původní instrumentální charakter. Kalná voda se sbírá ze stružek a potůčků, nádrž se plní a ručička hodin se stává metaforou nařízeného budíku, protržené hráze, okraje propasti. Dílo Jana Šerých v sobě obsahuje jakousi mezeru, která je stejně široká a hluboká jako mezera mezi Knihou nesmyslů Edwarda Leara a jeho kresbami papoušků.

Totalita

Každá představa o totálním sytému, úplném řešení musí selhat a narazit na otevřený či skrytý nesouhlas, ba přímo odpor. Každý systém, který předstírá úplnost, má především mocenské ambice. Podobně jako tento abecedně seřazený text.

Umění

Vše, co je označeno jako umění členem světa umění, je možné považovat za umění. Označení za umění je jazykový akt, který vyděluje část lidského světa a přiděluje mu speciální status. Uměním jistě může být i výstava týkající se jazyka. Jazykem vydělujeme ze světa cosi, co má cosi vypovídat o jazyce. A je to venku. Sdělení, jehož smysl je věru nevalný.

Uzavřený systém

Příslušník uzavřeného argumentačního, jazykového systému vždy v diskuzi zvítězí nad svým, vně systému přebývajícím, oponentem. Vždy se bez ohledu na reálný stav věcí může opřít o svá dogmata a díky své dialektice zmírnit pochybnosti a smířit nejostřejší rozpory. Takový uzavřený systém je zbrojnicí, která slouží dle situace k útoku, anebo následné obraně. Za příslušníka uzavřeného systému si můžeme dle libosti dosadit člena světa umění, neo-marxistu, lacanovce, antiislamistu, slušného člověka...

Vítková

Lenka Vítková vytváří prizmata, jakési značky osvobozené od přímého účelu, odtržené od označovaného. Tyto značky v sobě sváří jakousi direktivitu, snad příznakovou  autoritu a její absenci. Toto hledí je pomůckou k pohledu do dálky, do mihotání horkého vzduchu na samé hraně obzoru.

Vladimír 518

Vladimírův hlas nás provází cestou tunelem. Jedeme hluboko pod krajinou a kdejaký nenápaditý sofista (nebo jeho materialistická varianta - kvantový fyzik) by mohl zpochybnit existenci lidského světa během jízdy. Vždyť proč jsme tak utkvěle přesvědčeni o jeho spojité existenci. Jedeme tunelem a hlas ve tmě vykresluje kauzálně nespojité body na cestě vpřed. Míjíme průhled. Jsme oslepeni a pokračujeme dál. Úžas a kontemplace.

Vynález

Arthur Koestler za své éry redaktora pro vědu v nakladatelském domě Ullsteinů potkal vynálezce symetrické abecedy. Její písmena vypadala stejně, ať se četla z kterékoliv strany. Přínosem mělo být, že jednu knihu mohli najednou číst čtyři lidé, a to ze severu, z jihu, z východu a ze západu.

Vystavující

Vystavující mají s kurátory řečeno eufemismem navýsost podnětný profesní vztah. Jsou členy světa umění a jejich pocit z něho je čím dál více jaksi unheimlich.

Wladimir 518

Začátky Vladimíra 518 byly spjaté především s graffiti.

Yordanova Aleksandrina

Aleksandrina pochází z Bulharska. Mnoho jejích děl pracuje s principem překladu. Věci se překládají odněkud někam. Komolí se, mizí v paměti. Virtuální Bulharsko vykukuje pod oponou české reality. Mravenci procházejí odbytě postavenou socialistickou zástavbou a kousek po kousku odnášejí zrníčka veškerého WiFi signálu.

Zánik

Padesát až devadesát procent jazyků do roku 2100 zřejmě zanikne.