Za obzorem leží město, v jeho prohlubních se usazují exhalace, obyvatelé jsou bledí, zpoza keřů vykukují vysoké komíny
obzor je přímka prostírající se před očima, ale to každý ví
nikde jsem nepotkal tolik toulavých psů, kroužili ve smečce okolo a bez ustání štěkali
nikde je nemísto, tyčící se útes uprostřed bouřlivého moře, vzduch je plný racků, vzedmutý posměšným chechtáním
kotlina, v níž vyschlo moře, když vyvozuji pak, neboli je postrádán rozhled a vzlet
za přímkou se prostírají domy, žijí v nich lidé, v místnosti stojí stůl, u něj je přisunuta židle, na stole položen počítač, jsou připojeni
co každý ví, není nutné opakovat, co neví nikdo, je v zasadě nesdělitelné, hlubina noci
moře zamrzlo ropou, nebe je českým mořem, zvrať hlavu, závrať jímá z výmluv, nezvratnost, oil peak
jsme sami sebou, plurál bezútěšný
racci poletují okolo Karlova mostu
turisté si je radostně fotí
Žádné komentáře:
Okomentovat