9745

9746

9747

9748

9749

9750

9751

9752

9753

9754

9755

9756

9757

9758

9759

9760

9761

Jmenuji se Marek Meduna, narodil jsem se 1973 v Praze, rodiče jsou z části původem z malého města, prarodiče však již pocházeli z venkova všichni, kromě tátova dědy, který byl z Mostu, ale bohužel jsem ho nezažil, umřel, když bylo tátovy šestnáct let, táta potkal mámu na vysokoškolských kolejích na Strahově v roce 1969, po čtyřech letech se vzali, máma se, jak se říká, vdávat musela, dětství jsem trávil u babiček, hlavně u té z Horažďovic, vzpomínám si, že jsem sedával za oknem, koukal ven, a zatloukal hřebík za hřebíkem do bukových odřezků, jimiž babička topila, potom jsem o někom, kdo dělal to samé, četl v Hrabalově Obsluhoval jsem anglického krále, od dětství jsem si rád kreslil, ale asi to nepřekračovalo míru obvyklou u ostatních dětí, máma mi říkala, že do lidušky jsem chodit nechtěl, že jsem se úplně zapříčil, já si to nepamatuji, na konci základky jsem si o hodinách začal do penálu kreslit loga metalových kapel, prostřelené hlavy, metalisty, na gympl jsem se nedostal, šel jsem na čtyřletý učňák s maturitou do Konstruktivy, kde to bylo úplně hrozný, ale zaplať pánbůh jsem měl na konci prváku dobrý prospěch a táta mi přes kamaráda z vejšky zařídil, že jsem mohl přestoupit na gympl na Budějárnu, nejdřív jsme myslel, že to vůbec nemůžu zvládnout, naštěstí potom se to nějak poddalo, bylo už po revoluci, začali jsme s klukama poslouchat punkový kapely, koupil jsem si desky Joy Division, o hodinách jsme se spolužáky kreslili komixy, četli Respekt a Revolver revue, rodiče se doma pořád hádali, po gymplu jsem nastoupil na několik let do divadla Labyrint, kde jsem dělal kulisáka, rodiče se rozvedli, začal jsem bydlet v Podolí v kamarádově bytě, maloval jsem a po několika pokusech jsem se konečně dostal na akádu.

9762

Jmenuji se Marek Meduna, narodil jsem se na konci roku 1973 v Krejnicích, máma tam byla na návštěvě u prababičky a do nemocnice to nestihla, asi v tom máme rodinnou tradici, babička taky mámu porodila na železničním přejezdu do Strakonic, šila si tak dlouho župan do nemocnice, až to ani jako blesk jedoucí sanitka nestihla, bydleli jsme v nově postavenejch řaďácích Na loretě, často jsem chodil na návštěvu za oběma babičkama, jedna bydlela u škrobárny a druhá s dědou v ulici za horažďovickým náměstím, naproti místu, kde v devatenáctém století stával špalíček, hodně jsem také chodil s tátou k prastrýcovi Škodů, který měl velkou knihovnu, spoustu obrazů, napodobeniny amfór a suvenýry z dalekých cest, tekrát mi to tak připadalo, byl až v Kazachstánu, strejček mi ukazoval knižky o umění, pamatuji si, že se mi líbili bílé antické sochy, ale naneštěstí mi ukázal i knihu o geologii a paleontologii, na jejímž základě jsem asi patnáct let toužil stát se geologem, mezitím jsme se s našima přestěhovali do Prahy, máma se rozvedla s tátou, já se dostal přírodovědeckou fakultu UK, kde jsem definitivně pohřbil svou touhu být geologem, nešla mi matematika, ani fyzika, už na střední jsme v obou předmětech procházel jen tak tak, zvažoval jsem, co dál, a protože, mne docela bavilo kreslit, rozhodl jsem se, že bych mohl být akademickým malířem, několik let mi trvalo než jsem se dostal na školu, připravoval mne Josef Wágner, kterému se, doufám, daří dobře, bylo to docela těžký období, ale už zaplať pánbůh skončilo a na škole už vše nabralo poněkud jiný spád.

9763

Jmenuji se Marek Meduna, narodil jsem roku 1973 v Horažďovicích v nemocnici, hned poté jsme bydleli v babičině bytě, jehož okna vedly nad hlavní silnici, pořád si pamatuji, jak mi babička říkala, že tam je strašnej provoz, abych si dával pozor, auta rachotila po kočičích hlavách, máma byla na mateřský a táta chodil do práce do Klatov na úřad, s babičkou jsme chodili na Prácheň a okolo řeky, z druhé strany Ostrova zpět do města, někdy v polovině mateřský školky, se rodiče rozhodli, že se přestěhujou do Prahy, táta někde přes klatovskej úřad sehnal byt v Krči, s tátou jsme jeli náklaďákem, mezi domy byly panely, bláto a kaluže, na základku jsem začal chodit do přilehlé školy v Janošíkově ulici, asi až do sedmé třídy jsem dostával na vysvědčení samé jedničky, hodně jsem se učil s tátou i s mámou, i když matika mi docela šla, hodně jsem si kreslil a chodil s klukama ven hrát fotbal, ke konci základky po nás chtěli, abychom napsali kam půjdeme pak, napsal jsem tam gympl na Budějárně, protože to bylo blízko a na druhé místo mi táta poradil, že mám napsat učební obor zedník, protože to se může hodit vždycky, naštěstí jsem se na gympl dostal, dokonce to byl gympl s výtvarným zaměřením, což jsem předtím nevěděl, ale bylo to dobré, procházel jsem s odřenýma ušima, ale učili jsme se hodně o starým umění a to mě bavilo, po revoluci se v knihkupectvích začali objevovat knížky od Taschenu, v nově založeném časopise Reflex vyšel velký článek o úmrtí Keitha Haringa, tak jsem se snažil kreslit podobné linky jako on, o školních hodinách jsem se nudil, s Kreunou a Alanem jsme pořád kreslili do sešitů, několik let po gymplu jsem se dostal na AVU.

9764