6097

Insitní anatomie,

respektive hylozoismus Marka Meduny

Pro diváka obrazů Marka Meduny je asi někdy těžké rozpoznat, do jaké míry jsou vlastně míněny vážně, či jako hra, nadsázka a ironie. Tuto nejistotu autor ostatně vědomě podporuje v jejich prezentaci, když jsou doplněny videoprojekcemi či site specific instalacemi. Samozřejmě je můžeme, a dokonce i musíme, nahlížet v kontextu celé Medunovy tvorby, a to i v souvislosti s jeho aktivitami ve skupině Rafani. Jeho malířský projev je ale v některých případech natolik odlišný, že bychom těžko identifikovali jejich autora jako jednu a tu samou osobu. Od do detailu prokreslených děl po rychle nahozené a malířsky uvolněné obrazy. Meduna je malířský chameleon, který mění formu a způsob zpracování v závislosti na tom, co chce zobrazit a jak chce na diváka působit. V obrazech z poslední doby pracuje s jasnou barevností, která se ale v jeho tvorbě objevila již dříve, například v sérii Moon is a hole in the sky z roku 2007. Již v této řadě se zabýval i groteskně zmutovaným tělem, což podporovaly i klaunovské masky a nosy. Současné obrazy jsou zbaveny přímočaré komičnosti a evokují spíše voskové modely z muzea La Specola ve Florencii či ilustrace anatomických atlasů z 19. století, které vyděšenému a zmatenému divákovi ukazovaly fyzickou realitu vnitřku těla. Přestože evokují i obrazy Yvese Tanguyho či Salvadora Dalího, pro jejich popis by se spíše než umělecko-teoretické pojmy hodil slovník lékařských skript a učebnic. Dnešnímu divákovi však mohou připomenout i rekvizity z béčkových hororů a sci-fi filmů. V tomto smyslu měl Marek Meduna vždy blízko k pokleslé estetice, campu, kýči, tedy k uměleckým projevům na hraně. Je to prostor lákavý svou křiklavostí a výraznou barevností, svou jednoduchostí a přímočarostí. Je vlastně nemožné a zavádějící spojovat zobrazené orgány či tvary s nějakým reálným objektem. Obsahově se však dotýkají závažných otázek. Jsou hmotou samou o sobě, jejím symbolem a reprezentací, včetně slizkých a vazkých povrchů. Meduna se tak dostává až do blízkosti myšlenek představitelů mílétské filozofické školy, kteří hledali arché, pralátku, hmotný počátek světa. 

Otto M. Urban