3948

Popel II

Obrazy tvoří sítě, kterými umělci společně s diváky táhnou vodami skutečnosti. Z jejích modravých hlubin vytahují nástroje nezbytné pro stavbu vlastních snů i budování společných úlů.
 
Jsme dětmi oxidace. Ani recyklace, obnovitelnost či pověstný Fénix nezmění skutečnost, že popel zůstává popelem – alespoň ve střednědobém horizontu. Zákon zachování hmoty může prolomit až singularita, která je však pro lidský život spíše hypotetickým pojmem než reálnou možností.
 
Jazyk, kapitalismus, internet, genderové normy, vykořisťování či hyperobjekty – tyto komplexní systémy si přisvojují vládu nad našimi myšlenkami. Každá teorie se snaží buď uspořádat podobné pojmy, nebo vytvořit nové, aby zmírnila ostré kontrasty a posílila svůj vliv. Teorie se podobají pandemiím – nikdo přesně neví, jak s nimi naložit, a přesto ovlivňují životy nás všech.
 
Spálený papír se rozpadá, jeho fragmenty unáší vítr, rozmočí je déšť, pohltí rostliny a půdní mikroorganismy.
 
V roce 2022 zachvátil okolí Hřenska rozsáhlý požár. Příjemná vůně spáleného dřeva se nesla až do Prahy, vzdálené 100 kilometrů od epicentra ohně. Loni jsme na Tenerife sledovali, jak se linie ohně postupně přibližuje k pobřeží a k městu Puerto de la Cruz. Seděli jsme na hotelovém balkóně, snídali a z nebe se pomalu snášely velké černé vločky popela. Oba požáry byly založeny úmyslně. Letos na Tenerife oheň nevypukl a část zčernalých stromů znovu obrazila zelenými listy.
 
Zboží proudí z Číny do Evropy kontejnerovými loděmi, většinou přes Rudé moře a Suezský průplav. I přes cílené náhodné útoky Hutíů. Cesta trvá méně času než lhůta expirace zboží. Harddisky snášejí plavbu dobře, otřesy jim škodí více než konejšivé kolébání na vlnách.
 
Lidský mozek, ačkoliv váží pouhých pět procent tělesné hmotnosti dospělého člověka, spotřebovává dvacet procent jeho energie. Internet, vyvíjející se jen několik desítek let, je z hlediska energetické efektivity daleko zaostalejší. Odhaduje se, že jeho podíl na celkové spotřebě energie vzroste v dohledné době až na padesát procent. Komfort digitalizace má své stíny, které se za krčí za radostným duchem doby.
 
Pustil jsem si několik krátkých videí na YouTube. Lidé skákali z útesů do moře, hledali lastury na pláži, padali ze schodů a tančili, zkoumali geologické vrstvy kvůli fosiliím, zakládali ohně, jedli pálivé papričky, polévali se studenou vodou, a hlavně mluvili o sobě. Fibonacciho spirála nekonečného feedu neměla konec ani hrany, jen vedla stále dál, za roh bez rohů.