Nové, kolagenové rty a nemá se s kým líbat. Pod palcovými titulky vedou chodby, jimiž proudí strach, moderátoři tiše sedí za nocí světa. Jsem také na straně pěsti, viděl jsem ve filmu ty pevně zaťaté prsty, svinstvo musí pryč. Petr Muk už zemřel, jeho válka byla past, slova v ní umírala po větách. Sledoval krok za krokem znějící zvuk, nic mu neuniklo, stopy v mokré trávě, roztáhl jsem žaluzie, vešel do koupelny, bylo ráno, paprsky slunce ostře dopadaly na okenní parapet, tisíckrát jsem dýchl na zrcadlo. Čerstvý vzduch jiskřil uvnitř i vně. Co bylo dole, bylo i nahoře.
Žádné komentáře:
Okomentovat