Bla bla bla, výstava je o tom a tom, skládá se z těchto a ne jiných děl, nejistý subjekt měl toto a toto na mysli. Toto je návod, který vdechuje smysl jejímu celku. Toto jsou slova vypravěčova. Proč se však píší tiskové zprávy? Protože každý umělec či kurátor usiluje o to být zpřítomněn maximálnímu počtu diváků. Protože žurnalisté jsou mizerně placeni a zaplaveni množstvím informací a banalit. Protože hierarchie se zhroutili, protože spravedlnost nastolila panství zaměnitelnosti a neporovnatelnosti. Protože novináři jsou líní si tvořit názor, protože jsou produktem, ostatně tak jako já, tohoto prostředí a tedy neumějí, stydí se je formulovat. Názory jsou dosti pohrdané oběživo. Nikdo si je nespojuje s identifikací, připínáme si je a zase snímáme dle aktuální situace. Naše nesamozřejmost je obklopena větrem tohoto světa. Postkomunismus obklopuje oba břehy Vltavy a postmodernita nám vesele kyne z Pražského hradu. Prořídlé kníry jsou esencí metropolitního mužství, vůči jeho majestátu jsme pouzí holobrádci, kteří se pokoušejí dělat umění, objektivity k tomu netřeba.
Žádné komentáře:
Okomentovat