RN
Bylo už pondělí dopoledne. Ležel s dětmi na koberci. Jeho vysoký chlup ho lechtal na zátylku. Obě ratolesti okolo něj vlastně poskakovaly a házely po sobě plastovými hračkami. Ještě včera se vznášel ve štíhlém trupu letadla vysoko nad Atlantským oceánem. Vysoko nad mraky, mezi jedním a druhým. Mobil měl přepnutý do režimu letadla. Řekl jsi to. Ne, neřekl. Neudělal jsem to. Udělal. Viděl jsem tě. Neviděl. Bylo. Nebylo. Dohadovaly se čím dál plačtivější dětské hlásky. Imaginace modernistů se rozbíjela o pružné a lehké tvary stylizovaných zvířat. Tvrzený polyuretan byl příjemný na omak, aerodynamický tunel světa zaobloval tvary a smiřoval neživé s organickým. Nekonečný sloup se zvedal jen kousek nad koruny stromů v Târgu Jiu. Vždy, když si představil, že ohýbá hlavu blíž k zemi, zvedl se sloup výš. Děti vylezly na zeď fiktivní zahrady, kde si v iPadu pustily pohádku. Discord převrátil v Ponnyvillu vše na hlavu. V pěstěné symetrii zavládl zmatek. Z hodin se linuly první tóny A Dream of Spring od George R. R. Martina. Soulová melodie se spojovala s měkkými tvary roztékajícího se ementálského sýra, které se mu stále vracely do mysli. Poníci díky společnému přátelství přemohli nákazu nesouměrnosti. Navzdory zlovolným promptům seskočili i s dětmi a s odřenými koleny na druhé straně, kde se za železnou brankou otevírala spleť příčin a následků, stinná klenba užitečných i plevelných stromů, blízké i vzdálené. Šramot v podrostu jim byl hádankou, stejně jako je umění Ithakou, zelenou věčností beze všech zázraků. Z dřímoty ho vytrhl pláč a slina stékající z koutku úst.
Bylo už pondělí dopoledne. Ležel s dětmi na koberci. Jeho vysoký chlup ho lechtal na zátylku. Obě ratolesti okolo něj vlastně poskakovaly a házely po sobě plastovými hračkami. Ještě včera se vznášel ve štíhlém trupu letadla vysoko nad Atlantským oceánem. Vysoko nad mraky, mezi jedním a druhým. Mobil měl přepnutý do režimu letadla. Řekl jsi to. Ne, neřekl. Neudělal jsem to. Udělal. Viděl jsem tě. Neviděl. Bylo. Nebylo. Dohadovaly se čím dál plačtivější dětské hlásky. Imaginace modernistů se rozbíjela o pružné a lehké tvary stylizovaných zvířat. Tvrzený polyuretan byl příjemný na omak, aerodynamický tunel světa zaobloval tvary a smiřoval neživé s organickým. Nekonečný sloup se zvedal jen kousek nad koruny stromů v Târgu Jiu. Vždy, když si představil, že ohýbá hlavu blíž k zemi, zvedl se sloup výš. Děti vylezly na zeď fiktivní zahrady, kde si v iPadu pustily pohádku. Discord převrátil v Ponnyvillu vše na hlavu. V pěstěné symetrii zavládl zmatek. Z hodin se linuly první tóny A Dream of Spring od George R. R. Martina. Soulová melodie se spojovala s měkkými tvary roztékajícího se ementálského sýra, které se mu stále vracely do mysli. Poníci díky společnému přátelství přemohli nákazu nesouměrnosti. Navzdory zlovolným promptům seskočili i s dětmi a s odřenými koleny na druhé straně, kde se za železnou brankou otevírala spleť příčin a následků, stinná klenba užitečných i plevelných stromů, blízké i vzdálené. Šramot v podrostu jim byl hádankou, stejně jako je umění Ithakou, zelenou věčností beze všech zázraků. Z dřímoty ho vytrhl pláč a slina stékající z koutku úst.
Žádné komentáře:
Okomentovat