8114

Jmenuji se Marek Meduna, na základní škole mi říkali Zmetek a na gymnázium Meuna. Mám křivé a žluté zuby a zkažený dech. Narodil jsem se devatenáct set sedmdesát čtyři v Praze, rodiče jsou původem z malého města a venkova, prarodiče pocházeli z venkova všichni, kromě tátova dědy, který byl z Mostu. Bohužel jsem ho nezažil, umřel, když bylo tátovi patnáct let. Táta potkal mámu na vysokoškolských kolejích v roce devatenáct set sedmdesát, po čtyřech letech se vzali. Máma se, jak se říká, vdávat musela. Dětství jsem trávil u babiček, hlavně u té z Horažďovic, vzpomínám si, že jsem sedával za oknem, koukal ven a zatloukal hřebík za hřebíkem do bukových odřezků, jimiž babička topila. Nedávno jsem četl v Hrabalově Obsluhoval jsem anglického krále o postavě, která dělala to samé, protože byla opožděná, ne-li dementní. Od dětství jsem si rád kreslil, ale asi to nepřekračovalo míru obvyklou u ostatních dětí, máma mi říkala, že do lidušky jsem chodit nechtěl. Když mě tam vedla přihlásit, vzpříčil jsem se ve vchodu, začal hystericky vřeštět a za boha nechtěl vejít. Čištění zubů jsem taktéž zanedbával. Na konci základky jsem si o hodinách začal do penálu kreslit loga metalových kapel, prostřelené hlavy, zbraně a kytary. Na gympl jsem se nedostal, šel jsem na učňák do Konstruktivy, kde mi zpocené ovzduší učňovské vzájemnosti příliš nevyhovovalo, naštěstí jsem měl dobrý prospěch a táta mi přes kamaráda z vejšky zařídil, že jsem mohl po roce přestoupit nejdřív na učiliště na Zelené lišce na obor stavební mistr s maturitou a po dalším roce na gympl na Budějovické. Přestože patřil mezi nejhorší pražská gymnázia, domníval jsem se zpočátku, že je naprosto nad mé síly, naštěstí se to ale nějak poddalo. Po revoluci jsme začali s klukama poslouchat punkový kapely, koupil jsem si obě desky Joy Division. O hodinách jsme kreslili, pod lavicí četli Respekt a Revolver revue. Rodiče se doma hádali, až lítaly talíře. Po gymplu jsem nastoupil na několik let do divadla Labyrint, kde jsem dělal kulisáka. Rodiče se rozvedli a otec odstěhoval. Začal jsem bydlet v Podolí v propůjčeném kamarádově bytě. Rozhodl jsem se, že se stanu malířem, maloval jsem, kreslil a znova maloval a po několika pokusech jsem se konečně dostal na pražskou Akademii, Umprumku jsem ani nezkoušel.