8163

Marka Medunu mají mnozí zaškatulkovaného jako člena umělecké skupiny Rafani. Ano, na bohaté a trochu tajemné tvorbě této skupiny se Meduna podílí. Vedle toho však sám za sebe vytváří noblesní obrazy a efemérní instalace, které bychom si s provokující a na širokou veřejnost orientovanou tvorbou Rafanů zpočátku vůbec nespojili. Ačkoliv jeho malby fungují jako samostatná díla, autor je na svých výstavách často propojuje do větších instalací: Obrazy skládá do promyšlených skupin, doplňuje je kresbami, objekty i všedními předměty, které svými tvary i výraznými barvami vytvářejí jednu prostorovou kompozici. Pracuje i s texty a na poli performance. Jeho malby působí vždy trochu nepatřičně. Jsou vlastně velmi dekorativní, ale vždy obsahují něco, co jejich harmonii nenápadně ruší. Rád pracuje s růžovou a hnědou barvou, na obrazech používá prvky, které vypadají jako kusy časopiseckých ilustrací, módních motivů, fragmenty z jakési symbolistní stafáže nebo pohledy na zborcené pozůstatky malířských stylů. Vše je důkladně protřepáno, nikoliv však zamícháno. Vrstvy jsou od sebe odděleny, švů je tolik, až se sám obraz jeví bezešvě. Cíleně konfrontuje velké plochy s kresebným detailem. […] Ve své práci navazuje potměšilý dialog s historií malířství i současnou vizuální kulturou, místo obdivného pohledu pěstuje cynický odstup a alibistickou ironii. Jeho subverze je nevtíravá jako lehký parfém vetřený do podpaží.