8152

Svět stojí rozkročen mezi nekonečnem a časově-prostorovou podmíněností. Svět byl zrozen z hlubiny ženy a prchavosti mužské touhy. Každá jednotlivost v sobě nese propast. Mosty a lávky řeči pomohou, ale nezcelí, tak jako je vlevo a vpravo, dole a nahoře, světlo a tma.