8157

Marek Meduna je jedním z umělců, kteří ve své práci vycházejí z vulgárního a nesprávně pochopeného konceptualismu. V jeho postoji rezonuje devótnost vůči aktuálnímu umění a malá odvaha zastávat skutečně autentický postoj, vymezit se vůči tomu, co se „ve světě umění dělá“. […] Současně pracemi Marka Meduny prosakuje špatně maskovaná maloburžoazní povaha jeho práce. Libuje si v dekoracích, ornamentech devatenáctého století, přebujelou formou předstírá zcizování konceptuálních schémat, přičemž je očividné, že v tomto druhu motivů a nešťastně zbytnělých forem nalézá nereflektované zalíbení, ale ani to by nevadilo, kdyby řemeslné provedení jeho obrazů bylo na špičkové úrovni, kdyby bylo na první pohled zřejmé, že se jedná o skvělou malbu. Pokud o Jakubovi Španielovi je možné prohlásit, že je malířem od Boha, pak o Medunovi by to mohl prohlásit pouze slepec. […] Úhrnem řečeno Meduna vytváří formálně odbyté obrazy, přičemž myšlenky do nich vložené jsou veskrze banální. Když vidíte na výstavě nějaký jeho obraz či jiný artefakt, téměř vždy máte pocit, že jste je už někde viděli, což rozhodně nemíním jako lichotku.